Jedna z legend pražské hospody U Vystřelenýho oka, číšnice Míša, byla loni v létě na operaci kyčelního kloubu, přibližně ve stejné době jako Václav Klaus. Před operací i po ní si kloub mazala Dolorcannem – nechala si ho od nás udělat pěkný kyblíček. V době, kdy prezident ještě chodil o berlích, už Míša běhala po hospodě a roznášela pivo. Nedávno nám ukazovala, jak to dopadlo. Dala nohu na židli a krouživým pohybem nohy do boku ukazovala, že se jí klouby hýbou jako zamlada: „Tak se dívejte, vy dva (píp) – tohle je ta operovaná noha.“ A vyhnula si ji skoro do pravého úhlu – tak daleko bychom to ani jeden z nás nedokázali. „A s touhle jsem tam ještě měla jít. Akorát teď nevím, proč bych tam chodila...“
Standa (36) vyrazil na vytouženou pouť do Santiaga de Compostela a už brzy po jejím začátku věděl, že udělal dobře, že si s sebou vzal masti. Vznikající puchýře hned namazal Balcannem, kterým si pak po zbytek cesty preventivně mazal chodidla. Mazal hned ráno – uvolnily se mu přes noc ztuhlé Achillovy šlachy a přes den se mu pak nepřehřívala chodidla. Říkal, že pak měl v botě optimální pH a ponožky mu neodíraly palce. Místo krému po opalování používal Cremcann a na rozdíl od ostatních se za cestu ani jednou nespálil od slunce. Absolvoval ji tedy v mnohem větší pohodě než většina dalších poutníků – prý jsme měli vidět, jak si to Němci pochvalovali. Bodejť by ne. Standa to shrnul poměrně stručně a výstižně: „Nebolely mě achilovky ani svaly. A na nohách ani puchýř. Prostě bomba.“
Notně podroušenému šéfredaktorovi, který si nepřeje být jmenován, při sezení v hospodě brutálně zatuhl trapézový sval. Doma si ještě před upadnutím do kómatu stihnul namazat krk Dolorcannem. Do rána to povolilo a druhý den mohl bez větších potíží fungovat. Ohrožovala ho už jen bolest hlavy. Anžto je informován, namazal si spánky Dolorcannem a přežil den bez jinak obvyklých úporných bolestí kebule. Jeho máma je kosmetička a užívá naše masti všude tam, kde by jinak použila kortikoidy. S oblibou je také používá na hojení boláků (tzv. jebáků) a hydrataci pokožky.
Pes Reginy P. (22) občas utíkával – utrhl se z řetězu, překonal všechny překážky a běhal za fenami. Některého žárlivého majitele fenečky to pravděpodobně popudilo, a tak do něj několikrát bodnul vidlemi z hnoje. Pes se pak s bídou doplazil domů. Veterinář zkonstatoval, že se nedá nic moc dělat, protože vidle byly navíc vytaženy z bůhvíjakého hnoje, bude tam infekce, bakterie atd. Hned doma celého psa namazali Balcannem, a když přišli za týden vytáhnout stehy, veterinář se nestačil divit, že to pes vůbec přežil a v jak dobrém je stavu. Majitelka se bála „přiznat“, že to byla mast z konopí, tak mu řekla, že to je špéci švýcarská mastička...
