Jak začít? Nabídka zboží je pro začátečníky často nepřehledná, příliš velké ambice, neinformovanost a špatné rady často končí pohromou. Proto si tentokrát vysvětlíme, jak se do toho pustit. Od prvního semínka až ke správnému usušení a uskladnění. Tento stručný úvod samozřejmě nemůže nahradit důkladnou četbu knihy, je jen orientační pomůckou v oblasti „hardwaru“. Zacházení s rostlinami se člověk musí učit postupně. Semena nebo sazenice? Pokud se svému koníčku chcete věnovat déle, měli byste si nejprve zjistit, jak je to s dostupností sazenic. Semena jsou drahá a nepříliš efektivní, protože z nich vždycky vyroste přibližně 50 procent samčích rostlin. Při prvním kole se bez semen samozřejmě neobejdete, pokud vám tedy kamarád nevypomohl sazeničkou.
Zároveň lze ale první grow využít k tomu, abyste vybrali matečnou rostlinu s dobrými vlastnostmi. Sazenice a jejich matečné rostliny vyžadují jiné podmínky než kvetoucí rostliny, proto je třeba naplánovat pro ně oddělenou místnost. Na rostlinu o výšce 1,5 metru potřebujete plochu o velikosti 50 x 50 cm. Tím se nezávislost na dodavateli ze začátku trochu prodraží a strávíte tím dost času, ale úsilí se vyplatí z mnoha důvodů: Když o rostlinu „pečujete“ od prvního do posledního dne, získáte rychleji cit pro to, co a kdy rostlina potřebuje, a lépe rozpoznáte případné vady.
O vašem novém koníčku se nemusí dozvědět třetí osoby. Sazenice jsou levnější a efektivnější než semena. Dobrá matečná rostlina zaručuje dlouhodobě rovnoměrné a spolehlivé výnosy. Stan nebo vlastnoručně postavená skříň? To je naprosto individuální. Na kvalitu a objem sklizně nemá vliv, pro jakou variantu se rozhodnete. Podstatné jsou ale vaše životní podmínky, časové možnosti a další záliby. Výhody pěstebního stanu (homeboxu): dá se snadno a rychle složit a zase rozložit je mobilní dá se bez problémů schovat není třeba přestavovat byt je většinou finančně výhodnější než samostatná skříň Výhody skříně postavené svépomocí: využitelnou plochu můžete optimalizovat podle vlastních potřeb dá se zabudovat do zařízení bytu dá se dodatečně zvukově odizolovat můžete v ní už na začátku vybudovat odkládací a skladové prostory nebo zavlažování Rozhodněte se podle své řemeslné zručnosti, prostorových možností a osobních zvyklostí a podmínek (časté návštěvy nebo stěhování, děti v bytě).
Zemina nebo hydroponie? Jednoznačně zemina. Zemina odpouští, hydroponie trestá. Indoorové zahrádkářství je složitá věc, ze začátku dá pečlivé pozorování a kvalitní péče člověku zabrat. Když se k tomu přidají ještě starosti se zavlažovacím zařízením, podrobná kontrola hodnot pH a EC nebo tabulky živin, může začátečník rychle ztratit přehled nebo elán. Nebo obojí. Jako growshopper jsem se s tím setkával často, na vině bývá mnohdy právě hnojivo... Ale jsou i vzácné výjimky: začátečníci, kteří napoprvé vypěstují na hydroponii v miniboxu s 250 wattovou lampou 250 gramů. Zástupci tohoto vzácného živočišného druhu však už měli dlouho před startem načteno spoustu informací a první pěstební kolo promyšlené do nejmenších detailů. „Learning by doing“ je možné jenom na zemině. Musíte ale počítat s tím, že lepší výsledky vám zaručí pečlivá až puntičkářská příprava a že princip samostudia není pro začátek úplně nejvhodnější. Ani zemina vám neodpustí všechno.
Zalévání: automatické zavlažování nebo ruční práce? I tady platí ze začátku ruční práce. Jen tak je zaručen neustálý kontakt se slečnami – nejlepší základ k tomu, abyste získali obratnost a „čuch“ v péči o rostliny a abyste se naučili včas rozpoznat vady a škůdce. Správný čas na zalévání a správné množství vody jsou pro úspěšné pěstování nejdůležitější. Do hry však vstupuje takové množství faktorů, že je nemožné předložit univerzální recept. Teplota, vlhkost vzduchu, sorta, velikost květináče, zakořenění – to je jen několik z mnoha činitelů, které rozhodují o tom, jak velkou potřebu živin rostlina má. Když zaléváte ručně, získáte mnohem lepší cit, než kdybyste to od začátku přenechali mašině. Pokud bude první sklizeň úspěšná, můžete si snadno nainstalovat automatické zavlažování dodatečně.
Dobré growshopy nabízejí také kompletní pěstební systémy na zeminu, které se dají bez větší námahy přestavět na hydroponické systémy (Wilma od Advanced Hydroponics nebo systémy IGS). Světlo: sodíková výbojka nebo úsporná lampa? Ani tady neexistuje „nejlepší“ řešení. Dá se ale říct, že čím větší pěstební plocha, tím vyšší jsou pořizovací výdaje na koupi úsporných lamp, ušetříte však nanejvýš deset (obyčejná úsporná lampa) až pětadvacet (Spektrum Reflex) procent energie. Sodíkové výbojky mají nejlepší svítivost a hloubkový účinek. Jejich nedostatkem je vysoká výhřevnost. Pro plochy menší než 1m2 nebo pro teplé místnosti proto doporučujeme úspornou lampu. Pokud se pro ni rozhodnete, měli byste: používat vždy správné světelné spektrum, tedy na dobu kvetení 2700 kelvinů (ideálně 2100 kelvinů, pokud jsou k sehnání) a na fázi růstu 6400 kelvinů; používat dobrý reflektor, který by měl pokud možno sahat až k okraji pěstební plochy; upevnit svítidla minimálně 10 cm nad rostliny (úsporná svítidla mají špatný hloubkový účinek); nejpozději před začátkem kvetení odstranit spodní větve, ke kterým se dostane málo světla. Odpadní a čerstvý vzduch: ulita, potrubní ventilátor nebo izobox? Je třeba určit v předstihu správnou velikost odsávacího zařízení. Abychom se nezamotali do nekonečných výpočtů, podívejte se sem: http://hanfjournal.de/hajo-website/artikel/2005/05/s6-advanced-technical-growing.php nebo si vezměte na pomoc německý Hanf Journal z května 2005. Nejjednodušším a nejvýhodnějším, ale také nejhlučnějším řešením je potrubní ventilátor. Ambicióznímu domácímu zahrádkáři pak stačí namontovat zástrčku a je hotovo.
Pokud nemáte sousedy, je to dobré řešení. V paneláku, bytovce nebo činžáku by ale bylo nutné nainstalovat navíc tlumiče hluku, zvukově odizolované potrubí a výkyvné závěsy. To potom nízkou pořizovací cenu potrubního ventilátoru trochu relativizuje. Ulity jsou na rozdíl od potrubních ventilátorů tiché, ale většinou nepřijdou zrovna lacino a musí se pak ještě namontovat do bedny vyložené zvukovou izolací. Pozor: příliš malá bedna negativně ovlivní nasávání a tedy i celý výkon ventilátoru. Zeptejte se v dobrém growshopu. Některé obchody nabízejí montáž bedny za přirážku. Rolls Roycem mezi odsávacími ventilátory jsou izoboxy, které v současnosti nabízí řada výrobců. Většinou z kovu, někdy ze dřeva. Jedná se o výkonné značkové přístroje, které vedle velmi dobré zvukové izolace a ohebnosti nabízejí ještě možnost výkyvných závěsů. Tišeji už to nejde. Přesto doporučujeme pro pěstírnu od určité velikosti umístěnou v paneláku nebo kdekoli, kde nebydlíte sami, další protihluková opatření. Jak ulity, tak izoboxy lze bez problémů ovládat příslušným regulátorem, takže plný odsávací výkon je nutný jen při velmi vysokých teplotách. U větších modelů potrubních ventilátorů často při regulaci dochází k nepříjemnému bzučení. Čerstvý vzduch Na plochu o velikosti do 1m2 většinou stačí podtlak, který vytváří odsávací ventilátor, pokud tedy neplánujete třeba 600 wattovou lampu do homeboxu 1 x 1 metr. Jinak by měl přiváděný vzduch dosahovat přibližně 30–40 procent výkonnosti odpadního vzduchu, měl by jít dovnitř pokud možno filtrovaný a měli byste jej pouštět do místnosti rovnoměrně airsockem nebo perforovanou hadicí. Uhlíkový filtr Při nákupu uhlíkového filtru byste si měli dát pozor na to, aby byl výkon filtru přibližně stejný jako výkon ventilátoru a aby filtr dostačoval požadavkům místnosti. Levné filtry většinou nejsou vhodné do prostor s vlhkostí vzduchu vyšší než 60 procent, což je případ většiny pěstíren pro matečné rostliny.
Běžný filtr je i v menším provedení dost těžký a neskladný a musí se po roce vyměnit. Kvalitní filtry (Carbonactive, Carboriginal) se vyznačují menším objemem, nižší hmotností a delší životností, a tedy i vyšší cenou. Hnojivo Spousta lidí ho přeceňuje. Při správném používání vedou k uspokojivým výsledkům všechny produkty nabízené ve specializovaných obchodech. Na zemině lze nejlepších výsledků dosáhnout s jedno-, dvou- i třísložkovými přípravky. Při hydroponickém pěstování se ukázalo, že nejlepší výsledky mají dvou- nebo třísložková hnojiva. Je však třeba brát v úvahu, že vyznačené údaje pro dávkování předpokládají použití velmi kvalitní, nepříliš tvrdé vody. Ta ale ve většině oblastí, kde je domácí pěstitel odkázán na vodu z vodovodu, není k dispozici. Pokud je voda příliš tvrdá, dochází při uvedeném dávkování rychle k přehnojení. Máte-li možnost, používejte na zalévání přefiltrovanou dešťovou vodu, případně smíšenou s vodou z vodovodu. Optimálních výsledků lze dosáhnout i tak, že si pořídíte osmotický filtr, ale vzhledem k technické a finanční náročnosti jej doporučujeme jen pokročilým nadšencům.
Při přijímání živin hraje významnou roli i hodnota pH. Při hydroponii je kontrola nezbytná, i na zemině působí správné pH 6,0 příznivě na výši výnosu. Nováčkům, kteří se rozhodnou pro zeminu, bohatě stačí pro kontrolu pH pár proužků lakmusového papíru nebo odpovídající tekutina asi za šest eur. Digitální měřič pH je ale samozřejmě pohodlnější a přesnější. Boostery, doplňky, hnojiva na květ Tyto přípravky, správně dávkované, vedou k vyšším výnosům a dávají rostlině příjemnou chuť. Začátečníci by je však neměli míchat, tzn. měli by používat přípravky od výrobce, od kterého mají i základní hnojivo. Ne vždy je nutné používat kompletní řadu hnojiv, abyste dosáhli dobrých výsledků. Řada přípravků slouží i jako prevence nemocí a vad. Při nákupu se podrobně informujte, k čemu ten který booster, stimulátor nebo jiný přípravek slouží. Důležité: zeptejte se, jestli zvyšuje hodnotu EC. Pokud ano, je třeba odpovídajícím způsobem snížit dávku základního hnojiva.
Týden před sklizní by rostliny měly dostávat pouze čistou vodu. Tak se vypláchnou všechny zbytky hnojiv. Kdy sklízet Pokud znáte sortu, mohou vám jako vodítko posloužit údaje výrobce. Abyste stanovili optimální čas sklizně, potřebujete kapesní mikroskop se zoomem 30–60x. Pořádně si pod ním prohlédněte průměrnou palici. Zpočátku jsou kapičky pryskyřice průsvitné, v průběhu kvetení jsou stále mléčnější. Ve chvíli, kdy má polovina kapiček mléčnou barvu, je právě čas sklízet. Zapomeňte na hnědé chloupky, ty slouží jen pro hrubou orientaci. Při sklizni usekněte rostliny na spodním konci stonku a odstraňte velké listy. Pak z květenství bonsajovými nůžkami odstřihněte přečnívající listy a uložte je v nádobě pro další zužitkování (přesetí). V tomto čísle se budeme zabývat otázkou, kterou v době, kdy rapidně stoupá počet samozásobitelů, dostáváme často. Jak začít? Nabídka zboží je pro začátečníky často nepřehledná, příliš velké ambice, neinformovanost a špatné rady často končí pohromou. Proto si tentokrát vysvětlíme, jak se do toho pustit. Od prvního semínka až ke správnému usušení a uskladnění. Tento stručný úvod samozřejmě nemůže nahradit důkladnou četbu knihy, je jen orientační pomůckou v oblasti „hardwaru“. Zacházení s rostlinami se člověk musí učit postupně. Semena nebo sazenice? Pokud se svému koníčku chcete věnovat déle, měli byste si nejprve zjistit, jak je to s dostupností sazenic. Semena jsou drahá a nepříliš efektivní, protože z nich vždycky vyroste přibližně 50 procent samčích rostlin. Při prvním kole se bez semen samozřejmě neobejdete, pokud vám tedy kamarád nevypomohl sazeničkou. Zároveň lze ale první grow využít k tomu, abyste vybrali matečnou rostlinu s dobrými vlastnostmi. Sazenice a jejich matečné rostliny vyžadují jiné podmínky než kvetoucí rostliny, proto je třeba naplánovat pro ně oddělenou místnost.
Na rostlinu o výšce 1,5 metru potřebujete plochu o velikosti 50 x 50 cm. Tím se nezávislost na dodavateli ze začátku trochu prodraží a strávíte tím dost času, ale úsilí se vyplatí z mnoha důvodů: Když o rostlinu „pečujete“ od prvního do posledního dne, získáte rychleji cit pro to, co a kdy rostlina potřebuje, a lépe rozpoznáte případné vady. O vašem novém koníčku se nemusí dozvědět třetí osoby. Sazenice jsou levnější a efektivnější než semena. Dobrá matečná rostlina zaručuje dlouhodobě rovnoměrné a spolehlivé výnosy. Stan nebo vlastnoručně postavená skříň? To je naprosto individuální. Na kvalitu a objem sklizně nemá vliv, pro jakou variantu se rozhodnete. Podstatné jsou ale vaše životní podmínky, časové možnosti a další záliby. Výhody pěstebního stanu (homeboxu): dá se snadno a rychle složit a zase rozložit je mobilní dá se bez problémů schovat není třeba přestavovat byt je většinou finančně výhodnější než samostatná skříň Výhody skříně postavené svépomocí: využitelnou plochu můžete optimalizovat podle vlastních potřeb dá se zabudovat do zařízení bytu dá se dodatečně zvukově odizolovat můžete v ní už na začátku vybudovat odkládací a skladové prostory nebo zavlažování Rozhodněte se podle své řemeslné zručnosti, prostorových možností a osobních zvyklostí a podmínek (časté návštěvy nebo stěhování, děti v bytě). Zemina nebo hydroponie? Jednoznačně zemina. Zemina odpouští, hydroponie trestá.
Indoorové zahrádkářství je složitá věc, ze začátku dá pečlivé pozorování a kvalitní péče člověku zabrat. Když se k tomu přidají ještě starosti se zavlažovacím zařízením, podrobná kontrola hodnot pH a EC nebo tabulky živin, může začátečník rychle ztratit přehled nebo elán. Nebo obojí. Jako growshopper jsem se s tím setkával často, na vině bývá mnohdy právě hnojivo... Ale jsou i vzácné výjimky: začátečníci, kteří napoprvé vypěstují na hydroponii v miniboxu s 250 wattovou lampou 250 gramů. Zástupci tohoto vzácného živočišného druhu však už měli dlouho před startem načteno spoustu informací a první pěstební kolo promyšlené do nejmenších detailů. „Learning by doing“ je možné jenom na zemině. Musíte ale počítat s tím, že lepší výsledky vám zaručí pečlivá až puntičkářská příprava a že princip samostudia není pro začátek úplně nejvhodnější. Ani zemina vám neodpustí všechno. Zalévání: automatické zavlažování nebo ruční práce? I tady platí ze začátku ruční práce. Jen tak je zaručen neustálý kontakt se slečnami – nejlepší základ k tomu, abyste získali obratnost a „čuch“ v péči o rostliny a abyste se naučili včas rozpoznat vady a škůdce. Správný čas na zalévání a správné množství vody jsou pro úspěšné pěstování nejdůležitější. Do hry však vstupuje takové množství faktorů, že je nemožné předložit univerzální recept. Teplota, vlhkost vzduchu, sorta, velikost květináče, zakořenění – to je jen několik z mnoha činitelů, které rozhodují o tom, jak velkou potřebu živin rostlina má. Když zaléváte ručně, získáte mnohem lepší cit, než kdybyste to od začátku přenechali mašině. Pokud bude první sklizeň úspěšná, můžete si snadno nainstalovat automatické zavlažování dodatečně. Dobré growshopy nabízejí také kompletní pěstební systémy na zeminu, které se dají bez větší námahy přestavět na hydroponické systémy (Wilma od Advanced Hydroponics nebo systémy IGS). Světlo: sodíková výbojka nebo úsporná lampa? Ani tady neexistuje „nejlepší“ řešení. Dá se ale říct, že čím větší pěstební plocha, tím vyšší jsou pořizovací výdaje na koupi úsporných lamp, ušetříte však nanejvýš deset (obyčejná úsporná lampa) až pětadvacet (Spektrum Reflex) procent energie. Sodíkové výbojky mají nejlepší svítivost a hloubkový účinek. Jejich nedostatkem je vysoká výhřevnost. Pro plochy menší než 1m2 nebo pro teplé místnosti proto doporučujeme úspornou lampu. Pokud se pro ni rozhodnete, měli byste: používat vždy správné světelné spektrum, tedy na dobu kvetení 2700 kelvinů (ideálně 2100 kelvinů, pokud jsou k sehnání) a na fázi růstu 6400 kelvinů; používat dobrý reflektor, který by měl pokud možno sahat až k okraji pěstební plochy; upevnit svítidla minimálně 10 cm nad rostliny (úsporná svítidla mají špatný hloubkový účinek); nejpozději před začátkem kvetení odstranit spodní větve, ke kterým se dostane málo světla. Odpadní a čerstvý vzduch: ulita, potrubní ventilátor nebo izobox? Je třeba určit v předstihu správnou velikost odsávacího zařízení.
Abychom se nezamotali do nekonečných výpočtů, podívejte se sem: http://hanfjournal.de/hajo-website/artikel/2005/05/s6-advanced-technical-growing.php nebo si vezměte na pomoc německý Hanf Journal z května 2005. Nejjednodušším a nejvýhodnějším, ale také nejhlučnějším řešením je potrubní ventilátor. Ambicióznímu domácímu zahrádkáři pak stačí namontovat zástrčku a je hotovo. Pokud nemáte sousedy, je to dobré řešení. V paneláku, bytovce nebo činžáku by ale bylo nutné nainstalovat navíc tlumiče hluku, zvukově odizolované potrubí a výkyvné závěsy. To potom nízkou pořizovací cenu potrubního ventilátoru trochu relativizuje. Ulity jsou na rozdíl od potrubních ventilátorů tiché, ale většinou nepřijdou zrovna lacino a musí se pak ještě namontovat do bedny vyložené zvukovou izolací. Pozor: příliš malá bedna negativně ovlivní nasávání a tedy i celý výkon ventilátoru. Zeptejte se v dobrém growshopu. Některé obchody nabízejí montáž bedny za přirážku. Rolls Roycem mezi odsávacími ventilátory jsou izoboxy, které v současnosti nabízí řada výrobců. Většinou z kovu, někdy ze dřeva. Jedná se o výkonné značkové přístroje, které vedle velmi dobré zvukové izolace a ohebnosti nabízejí ještě možnost výkyvných závěsů. Tišeji už to nejde. Přesto doporučujeme pro pěstírnu od určité velikosti umístěnou v paneláku nebo kdekoli, kde nebydlíte sami, další protihluková opatření. Jak ulity, tak izoboxy lze bez problémů ovládat příslušným regulátorem, takže plný odsávací výkon je nutný jen při velmi vysokých teplotách.
U větších modelů potrubních ventilátorů často při regulaci dochází k nepříjemnému bzučení. Čerstvý vzduch Na plochu o velikosti do 1m2 většinou stačí podtlak, který vytváří odsávací ventilátor, pokud tedy neplánujete třeba 600 wattovou lampu do homeboxu 1 x 1 metr. Jinak by měl přiváděný vzduch dosahovat přibližně 30–40 procent výkonnosti odpadního vzduchu, měl by jít dovnitř pokud možno filtrovaný a měli byste jej pouštět do místnosti rovnoměrně airsockem nebo perforovanou hadicí. Uhlíkový filtr Při nákupu uhlíkového filtru byste si měli dát pozor na to, aby byl výkon filtru přibližně stejný jako výkon ventilátoru a aby filtr dostačoval požadavkům místnosti. Levné filtry většinou nejsou vhodné do prostor s vlhkostí vzduchu vyšší než 60 procent, což je případ většiny pěstíren pro matečné rostliny. Běžný filtr je i v menším provedení dost těžký a neskladný a musí se po roce vyměnit. Kvalitní filtry (Carbonactive, Carboriginal) se vyznačují menším objemem, nižší hmotností a delší životností, a tedy i vyšší cenou. Hnojivo Spousta lidí ho přeceňuje. Při správném používání vedou k uspokojivým výsledkům všechny produkty nabízené ve specializovaných obchodech. Na zemině lze nejlepších výsledků dosáhnout s jedno-, dvou- i třísložkovými přípravky. Při hydroponickém pěstování se ukázalo, že nejlepší výsledky mají dvou- nebo třísložková hnojiva.
Je však třeba brát v úvahu, že vyznačené údaje pro dávkování předpokládají použití velmi kvalitní, nepříliš tvrdé vody. Ta ale ve většině oblastí, kde je domácí pěstitel odkázán na vodu z vodovodu, není k dispozici. Pokud je voda příliš tvrdá, dochází při uvedeném dávkování rychle k přehnojení. Máte-li možnost, používejte na zalévání přefiltrovanou dešťovou vodu, případně smíšenou s vodou z vodovodu. Optimálních výsledků lze dosáhnout i tak, že si pořídíte osmotický filtr, ale vzhledem k technické a finanční náročnosti jej doporučujeme jen pokročilým nadšencům. Při přijímání živin hraje významnou roli i hodnota pH. Při hydroponii je kontrola nezbytná, i na zemině působí správné pH 6,0 příznivě na výši výnosu. Nováčkům, kteří se rozhodnou pro zeminu, bohatě stačí pro kontrolu pH pár proužků lakmusového papíru nebo odpovídající tekutina asi za šest eur. Digitální měřič pH je ale samozřejmě pohodlnější a přesnější. Boostery, doplňky, hnojiva na květ Tyto přípravky, správně dávkované, vedou k vyšším výnosům a dávají rostlině příjemnou chuť. Začátečníci by je však neměli míchat, tzn. měli by používat přípravky od výrobce, od kterého mají i základní hnojivo. Ne vždy je nutné používat kompletní řadu hnojiv, abyste dosáhli dobrých výsledků. Řada přípravků slouží i jako prevence nemocí a vad. Při nákupu se podrobně informujte, k čemu ten který booster, stimulátor nebo jiný přípravek slouží. Důležité: zeptejte se, jestli zvyšuje hodnotu EC. Pokud ano, je třeba odpovídajícím způsobem snížit dávku základního hnojiva. Týden před sklizní by rostliny měly dostávat pouze čistou vodu. Tak se vypláchnou všechny zbytky hnojiv. Kdy sklízet Pokud znáte sortu, mohou vám jako vodítko posloužit údaje výrobce. Abyste stanovili optimální čas sklizně, potřebujete kapesní mikroskop se zoomem 30–60x. Pořádně si pod ním prohlédněte průměrnou palici. Zpočátku jsou kapičky pryskyřice průsvitné, v průběhu kvetení jsou stále mléčnější. Ve chvíli, kdy má polovina kapiček mléčnou barvu, je právě čas sklízet. Zapomeňte na hnědé chloupky, ty slouží jen pro hrubou orientaci. Při sklizni usekněte rostliny na spodním konci stonku a odstraňte velké listy. Pak z květenství bonsajovými nůžkami odstřihněte přečnívající listy a uložte je v nádobě pro další zužitkování (přesetí). Sušení Kdo nechce hned po první sklizni zasadit nové rostliny, má to snadné: zhasnout světlo, rostliny zavěsit hlavou dolů do boxu a zapnout odsávání. Když jsou stonky tak suché, že při lámání praskají, odstřihněte stonky a vložte rostliny do potravinové dózy. V ní je sušte za každodenního obracení tak dlouho, až jsou úplně suché. Celý proces trvá v závislosti na klimatických podmínkách 18–40 dní. Pokud chcete hned po sklizni zasadit nové rostliny, nelitujte námahy a postavte si malý sušicí box.
Skříňka s minifiltrem a malým odsávačem nestojí majlant. Pokusy překrýt jedinečné aroma neutralizátory pachu často končívají nevítanou návštěvou. Ve stručnosti řečeno, stačí investovat 300 až 500 eur, přečíst si odbornou knihu a trochu plánovat, a z „vynervovaného konzumenta“ se může stát „samozásobitel pohodář“. Sušení Kdo nechce hned po první sklizni zasadit nové rostliny, má to snadné: zhasnout světlo, rostliny zavěsit hlavou dolů do boxu a zapnout odsávání. Když jsou stonky tak suché, že při lámání praskají, odstřihněte stonky a vložte rostliny do potravinové dózy. V ní je sušte za každodenního obracení tak dlouho, až jsou úplně suché. Celý proces trvá v závislosti na klimatických podmínkách 18–40 dní. Pokud chcete hned po sklizni zasadit nové rostliny, nelitujte námahy a postavte si malý sušicí box. Skříňka s minifiltrem a malým odsávačem nestojí majlant. Pokusy překrýt jedinečné aroma neutralizátory pachu často končívají nevítanou návštěvou.
