Rostlinné regulátory a jejich vliv na růst a kvetení

17.03.2022

Rostlinné regulátory a jejich vliv na růst a kvetení

Jak rostlina ví, kam růst, kdy začít kvést a kdy je čas dozrávat plody? Za tím vším stojí pozoruhodný systém rostlinných hormonů, které řídí mnoho procesů v rostlinné říši.

Regulátory růstu rostlin jsou molekuly, které ovlivňují vývoj rostlin a jsou aktivní ve velmi nízkých koncentracích. Existují přírodní regulátory, které rostliny samy produkují, ale také jejich syntetické formy využívané člověkem v zemědělství. Molekuly, které se vyskytují v rostlinách nazýváme fytohormony nebo rostlinné hormony.

Nejznámější látky považované za fytohormony jsou tyto:

  • auxiny
  • gibereliny
  • cytokininy
  • ethylen

Ačkoli všechny fytohormony mají své vlastní specifické účinky, jejich kombinace vyvolává v rostlinách různorodou odezvu.

Rostlinné regulátory a jejich vliv na růst a kvetení
Přehled účinků jednotlivých fytohormonů

Auxiny

Hlavním účinkem auxinů je stimulovat prodlužování buněk – růst větví a kořenů. Auxiny se tvoří ve vrcholcích rostlin (apikální meristémy) a v menší míře v kořenech. Hlavním auxinem, je kyselina indoloctová (IAA) a později objevené kyselina fenyloctová a kyselina indolmáselná (IBA). Ta se v izolované formě běžně používá jako stimulátor v zemědělství.

Některé z hlavních účinků auxinů v rostlinách jsou:

Apikální dominance – mezi pěstiteli je dobře známo, že když odstraní hlavní vrcholek rostliny (zaštípnutí), začnou růst postranní výhonky vyvinou se do větví. K tomu dochází, protože auxiny ve vrcholku se odstraní a přestanou blokovat růst a vývoj sekundárních pupenů.

Rhizogeneze – auxiny jsou hlavními složkami zodpovědnými za tvorbu kořenových buněk. Tuto vlastnost využívají pěstitelé při tvorbě řízků: aplikace auxinů na základnu řezu podporuje tvorbu nových kořenů. Ke rhizogenezi dochází při velmi nízkých koncentracích auxinů, protože vyšší koncentrace naopak potlačují růst a vývoj kořenů. O tom, zda se z nových buněk stanou kořeny nebo jiné orgány, však rozhoduje přítomnost dalších fytohormonů, zejména cytokininu. Pokud převažuje ten, vyvíjí se pupeny a výhonky.

Fototropismus – rostliny mají tendenci růst směrem ke světlu. Tento proces je regulován auxiny, které se hromadí v částech, kam dopadá méně světla. To má za následek prodloužení buněk a vytahování stonků směrem ke světlu.

Gibbereliny

Tyto fytohormony jsou částečně zodpovědné za dělení buněk, prodlužování stonků a dalších tkání. Objevili je japonští vědci studující nemoci v rýže. Od té doby byly objeveny a izolovány různé druhy giberelinů. Jsou syntetizovány hlavně v meristematických orgánech a vyvíjejících se tkáních. V životě rostlin mají gibereliny řadu funkcí:

Klíčivost semen – v semenech se některé gibereliny kombinují s glukosidy a v této formě jsou semena neaktivní. Během klíčení enzymy vazbu naruší a gibereliny se odemknou a aktivují. Bylo např. zjištěno, že světlo urychluje transformaci giberelinů z neaktivní formy do aktivní formy a semena salátu vystavená světlu klíčí rychleji.

Mezi další role giberelinů patří řízení "dospívání" rostliny do fáze, kdy začíná tvořit plody. Gibereliny také stimulují kvetení nezávisle na fotoperiodě nebo teplotě a nasazování plodů.

articles-planthormones_text_6
Při nadměrné aplikaci giberelinu může stonek popraskat, protože roste příliš rychle.

Cytokininy

Objev těchto fytohormonů proběhl díky především kultivaci rostlin v laboratorních podmínkách. První izolovaný a identifikovaný přirozený cytokinin byl pojmenován zeatin, protože byl izolován ze semen kukuřice (Zea mays).

Hlavní funkcí cytokininů je podpora buněčného dělení. Stimulují také metabolismus a tvorbu květů na postranních výhoncích, což je opakem funkce auxinů. Koncentrace cytokininu je nejvyšší v mladých orgánech (semena, plody, mladé listy a kořeny). Suplementace cytokininů vede k větší ploše povrchu listů a rychlejší tvorbě květů. Doba jejich zrání se ale nezrychlí.

Ethylen

Ethylen je jednoduchý uhlovodík obvykle ve formě plynu. Účinky ethylenu na rostliny byly objeveny, když se k osvětlení ulic používaly karbidové lampy. V procesu spalování se uvolňoval ethylen a listy stromů v blízkosti těchto lamp žloutly a opadávaly.

Působení ethylenu urychluje zrání ovoce a stárnutí listů i květů. Ethylen se proto běžně používá ke dozrávání ovoce, které bylo předčasně sklizeno – třeba banánů.

Využití fytohormonů při pěstování

Pokud chcete experimentovat s přípravky na bází hormonů, věnujte velkou pozornost tomu, jak, kdy a kolik hormonů používáte. Konečný účinek závisí na mnoha faktorech, jako je doba podávání (fáze života rostliny, denní doba), zvolený způsob podávání (list nebo kořeny) a koncentrace. Koncentrace je mimořádně důležitá: slabé koncentrace auxinu stimulují růst kořenů, zatímco silné koncentrace způsobují extra produkci ethylenu.

Zdroj: Canna.cz

Rubriky blogu

YzViOW